Při plavbě v latinských vodách jsem zakotvil u dalšího citátu, který mě možná zaujal právě v kontextu nedávno přečtené jednohubky Philo Fiction od Jiří Beňovský, kde mi v hlavě ulpěla slova René Descartes a jeho pojednání o světě kolem nás, který může a nemusí být snem. Pak už stačilo málo a zrodila se parafráze pokračující ve stylu předchozího článku, který byl vydán.
Nechci všechny nudit dlouhým akademickým výkladem, a tak si ve stručnosti vysvětlíme po jazykové stránce původní i nový citát. Původní citát ve znění „Cogito, ergo sum“ znamená „Myslím, tedy jsem“. Jeho bližší význam si vysvětlíme v dalším odstavci, nyní jen chci, abyste na sebe na chvíli nechali působit slova, která ovlivnila nejednoho soudobého filozofa, politika, ale i spoustu scénáristů a režisérů filmů. Ano, ani The Matrix nebo Vanilla Sky nejsou v tomto směru úplně původním nápadem :-) Po delší rešerši a studiu souvisejících odkazů ve světě historie i filozofie jsem se však musel usmát, jelikož pochopení Descartovy mysli je vskutku intelektuální výzvou. Tak vznikl plynule v návaznosti můj parafrázovaný citát „Rideō, ergo sum“. Směji se, tedy jsem.
Cogitō, ergo sum
Jak už jsem naznačil, původní myšlenku formuloval Descartes v Rozpravě o metodě v roce 1637 v jižním Holandsku. Při bádání a racionalizaci společnosti po obdobích válek v Evropě se Descartes, ovlivněný mimo jiné i skepticismem Michel de Montaigne, uchyluje ve svém díle ke zpochybňování všeho, co nelze průkazně vysvětlit a ověřit důkazem. Zde právě naráží i na zpochybnění vlastní existence a otázku, zda nežijeme pouze ve snu. Nicméně právě tímto hlubokým myšlenkovým procesem dospívá k tomu, že sama mysl je důkazem naší existence. Myslím, tedy jsem.
Jeho dopad na civilizaci je však aktuální i dnes. Ve změti informací na sociálních sítích i v dalších médiích, která nám zprostředkovávají zprávy, jež jen těžko filtrujeme, bychom si měli připomenout jeho základní kameny moderní vědy a poznání. Právě v díle Rozprava o metodě položil základy zkoumání a vědecké metody, která platí nejen v profesním, ale i v běžném životě.
Pět pravidel přemýšlení
Pojďme si připomenout čtyři základní pravidla přejímání pravd a zkoumání skutečného světa kolem nás. Slova nebudu citovat doslovně, ale zkusím „polidštit“ význam metody:
1. Dubita et verifica! — Pochybuj a ověřuj!
Jinými slovy není správné přijmout okamžitě pravdu o něčem novém a neověřeném. Je třeba se neukvapit a nedělat předčasné závěry. V češtině máme přísloví „Dvakrát měř, jednou řež“, které de facto vyjadřuje totéž. Jestli vzniklo jako důsledek Descartova racionalismu, se můžeme jen dohadovat. Při mém studiu jsem nenalezl přímou souvislost se vznikem tohoto přísloví.
2. Pokud Ti problém přijde složitý, rozděl si jej na dílčí problémy.
Ty už nejsou tak vzdálené svému vyřešení a celý proces pochopení výrazně zjednoduší.
3. Postupuj od jednodušších otázek ke složitějším.
V analogii na můj primární obor — nechtěj pochopit, jak funguje předpjatý spojitý nosník, když jsi zatím ani nepochopil, jak funguje prostý nosník.
4. Utvoř závěr s přehledem všeho doposud probádaného.
Jen tak můžeš problém uchopit celistvě a najít případné kolize nebo slabá místa.
5. A já přidávám ještě jeden bod.
Ten Descartes výslovně nepopisuje, ale pokud ve čtvrtém bodu nacházíš nejasnosti a kolize, je třeba celý proces opakovat od začátku — už však s novými poznatky a širšími souvislostmi.
Rideō, ergo sum
Je zajímavé, jak si mysl najde cestu k tématu, které je dnes tak aktuální. V době fake news, populistických vlád a světa, který je v očích některých lidí natolik složitý, že hledáme jednoduchá a prostá vysvětlení, bychom si měli připomenout slova Descarta, který přispěl i k tomu, kde se nachází věda a civilizace dnes.
Celý proces poznání provází chyby a slepé cesty, což jsme již pochopili v předchozím článku. Stejně tak ho ale provází vědomí, že samotný proces by nevznikl bez naší přítomnosti, trpělivosti a nadhledu s úsměvem.
A tak nelze neskončit tím, čím jsem začal.
Rideō, ergo sum.
Směji se, tedy jsem.
Jsem tu, abych chyboval, učil se a poznával svět s nadhledem a úsměvem na tváři.
Prozkoumej kolekci Rideo ergo sum →
Použité prameny
DESCARTES, René. Rozprava o metodě. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1992.
DE MONTAIGNE, Michel. Eseje. Přeložil Václav ČERNÝ. Praha: Odeon, 1966.
BEŇOVSKÝ, Jiří. Philo Fiction: historky z podsvětí filozofie. Praha: Dokořán, 2025. ISBN 978-80-7675-198-9.
Online. In: Wikipedia – Cogito ergo sum. Wikimedia Foundation. [cit. 2026-05-24].
počet komentářů: 0